Otázky zahrnovaly cca necelých 30% zadání, ostatní byly příklady.

Rozdělení do skupin dle dosažených bodů:          

do 10 bodů                              1
10 - 20 bodů                            -
20 - 30 bodů                            2
30 - 40 bodů                            -
40 - 50 bodů                            4
50 - 60 bodů                            4
60 - 70 bodů                            7
70 - 80 bodů                            3
80 - 90 bodů                            3

Výsledky jsou velmi diferencované, výborné výsledky na jedné a naopak velmi špatné na druhé straně svědčí o tom, že základní otázkou je příprava adeptů. Jinak se jedná zejména o tyto závady:

• Zcela evidentní je podceňování teoretických otázek /slovních/. Jsou zcela přehlíženy /viz v testech třeba celá série ponechána bez jediné poznámky, náznaku odpovědi/, popř. odpovědi zcela jednoznačně svědčící o tom, že adept neví oč jde, ani nezná příslušné termíny /v literatuře běžně používané/, např. průměrné náklady kapitálu, daňové efekty v kapitálových výdajích a peněžních příjmech apod.
• Adepti často nečtou pozorně zadání, pak neodpovídají  správně či vůbec část odpovědí vynechávají.
• Někdy ztrácejí adepti  /časově/ zbytečnými, složitými propočty, byť stačí třeba propočet jednoduchý /odúročování místo použití zásobitele apod./.
• Bývá opomíjena interpretace výsledků, byt je na ni v zadání výslovné upozornění.
• Projevuje se někdy nezdravá suverenita, vedoucí k improvizaci a přezírání otázek.

K některým konkrétnějším chybám:

A1 - efektivnost kapitálových trhů a její vliv na finanční rozhodování. A3 - nesprávné chápání vztahu čistého pracovního kapitálu a kapitálových výdajů a peněžních příjmů z investic. A4 - nesprávné chápání daňových efektů v kapitálových výdajích a příjmech. A6 - př. - nesprávné zacházení s úroky v peněžních příjmech, nesprávné chápání kategorií zisku jako východiska peněžních příjmů. B1,2,3 - průměrné náklady kapitálu a jejich stránky a faktory. B6 - př. - inflace - nepochopení reálných a nominálních příjmů, reálné a nominální úrokové sazby. Překvapivě značné závady v otázkách financování /C/, např. štěpení akcií /C3/, vady financování, resp. nevýhody financování kmenovými akciemi /C4/, ale i neznalost tvorby zákonného rezervního fondu /C6 - př./, zřejmé potíže činí měnové otázky /viz Vol. 2,3/, nesprávně jsou chápány a řešeny nákladové metody hodnocení investic /Vol. 6,7-př./.

Vcelku se zdá, že se adepti zaměřují více na řešení příkladů než zodpovídání teoretických otázek. Částečně je zřejmá snaha vyřešit povinnou část a vypouští se část volitelná. Pokud se pak povinná část “vydaří“, je to v pořádku, horší je pak situace v případě opačném /pak ani solidní výsledek ve volitelné části nestačí/.

V hodnocení bylo respektováno, tj. neuplatněno snížení hodnocení v případě použití jiného správného postupu /nebyl-li postup přímo zadán/. Výpočetní chyby byly hodnoceny s přihlédnutím k charakteru chyby - buď zcela beze srážky, popř. se srážkou 0,5, event. až l bod v případě, že chyba pak hrubě narušuje celé řešení.