Z 16 adeptů, kteří se dostavili ke zkoušce, uspělo 15 adeptů, tj. úspěšnost 93,75%. Neuspěl jeden adept z důvodu dosažení pouhých 6 bodů ze 100 možných.

Max. počet dosažených bodů:   99
Min. počet dosažených bodů:    6
Průměrný počet dosažených bodů: 76,8 tj. 76,8% dosažitelných bodů.

Oproti prosincovému termínu 2001 průměrná úspěšnost zřetelně poklesla, je však ovlivněna extrémně nízkým počtem bodů u výše uvedeného neúspěšného adepta. Naproti tomu byla v tomto termínu odevzdána prozatím nejkvalitnější práce – adept č.8, 99 bodů ze 100 možných, dotyčnému adeptovi k tomuto excelentnímu výsledku upřímně blahopřeji. Přesto konstatuji, že příprava adeptů v průměru značně pokulhávala za úrovní prosincového termínu 2001.

Celkové výsledky zkoušky shrnuje přiložená tabulka „Výsledky písemné zkoušky“. Dále přikládám:

• rozbor jednotlivých zkušebních protokolů s uvedením počtu docílených bodů u jednotlivých otázek a případových studií a stručným zdůvodněním případných bodových srážek,
• tabulku „Rozbor úspěšnosti adeptů u jednotlivých otázek“,
• „Manuál hodnocení“

Rozbor jednotlivých částí zkoušky:

Část I. – testové otázky

Velmi nízká úspěšnost u testové otázky č. 10 (volitelná část), pouhých 18,75%. Bohužel na této otázce ztroskotal i adept č.8 – jinak jsme se dočkali po 4 letech první „stobodové“ práce. Dále nízká úspěšnost u otázky č. 7 (volitelná část), 62,5%. Stoprocentní úspěšnost u otázek č. 3 a 4 v povinné části a č. 6 ve volitelné části.

Část II. – dílčí příklady a otázky

Povinná část:

Nejnižší úspěšnost 56,25% u otázky č. 2 – tvorba čistého provozního přebytku, dále u otázky č. 4 – výpočet míry výnosnosti provozního kapitálu, 78,13%. Obecně však vyšší průměrná úspěšnost než u otázek ve volitelné části. Překvapující pro mne bylo, kolika adeptům činilo problémy vystihnout hlavní omezení ve vypovídací schopnosti výkazu zisku a ztráty pro finanční analýzu.

Volitelná část:

Debakl u otázky č. 9 (historické modely oceňování akcií, 41,67%), řada adeptů se o odpověď ani nepokusila, jiní si tyto modely pletli se vším možným. Dále velmi slabý výsledek u otázky č.14 (výpočet hospodářského výsledku z kapacity samofinancování, 56,25%), přitom se jednalo o otázku, která se v zadání nevyskytla poprvé. Opět pro mne překvapivé problémy se slovním vyjádřením nedostatků ve vypovídací schopnosti ukazatele běžné likvidity.

Část III - případové studie:

Povinná část:

Studie č. 1:

Až na jedinou výjimku adepti bravurně zvládli sestavení ekonomické rozvahy z údajů uvedených v účetní rozvaze. Bohužel velmi slabá úspěšnost v druhé části – výpočet potřeby pracovního kapitálu, 48,13% možných bodů. Hlavní příčiny: nepozorné přečtení zadání a použití jiné metodiky než v zadání, zahrnování položek, které do potřeby pracovního kapitálu nepatří (např. finančních závazků).

Studie č. 2:

Průměrná úspěšnost u všech tří částí studie kolem 75%, takže žádný mimořádný výsledek. Řada nepřesností v sestavování ukazatelů (přitom byly prakticky všechny uvedeny v pomůcce k zadání!), v dosazování zadaných údajů, chybějící komentáře. Největší problémy s rozkladem ukazatele rentability vlastního kapitálu na součin dílčích ukazatelů, u některých adeptů záměna za DuPont pyramidu, tj. nepochopení zadání. U třetí části studie v převážné většině případů chybějící rozklad ukazatele RVK s dosazením číselných údajů, zde se však možná projevila ne zcela exaktní formulace zadání – kupodivu však žádný z adeptů nejasnost zadání nereklamoval.

Volitelná část:

Studie č.3:

V průměru vyšší úspěšnost než u obou studií v povinné části. Nedostatky: dosazování chybných údajů (dividend), v jednom případě chybné diskontování správně dosazených údajů.